Minulý týden zaplavily internet koláže vtipů na adresu ministra zdravotnictví. Roman Prymula byl v noci, bez roušky, na schůzce v ‚zavřené‘ restauraci na Vyšehradě. Čím více porušení svých vlastních pravidel vysvětloval, tím více vtipů kolovalo po sociálních sítích.

Co se skrývá za českým humorem na téma papalášů? Jde „jen“ o českou povahu, nebo je v tom „něco“ navíc? Podstata pravděpodobně spočívá ve zjištěních nizozemského sociologa a psychologa Geerta Hofstedeho, který zkoumal rozdíly mezi národními kulturami. Jednu z dimenzí nazval „Vztah k autoritě – vzdálenost moci“. Dimenze vztahu k autoritě měří míru nerovnosti, která je v dané zemi nejen očekávána a akceptována, ale dokonce upřednostňována. Země, které preferují malou vzdálenost moci, kladou důraz na rovnost, proto zde často dochází k přerozdělování bohatství ve snaze snížit nerovnosti.

Země, které preferují velkou vzdálenost moci, považují nerovnosti za přirozené a užitečné, protože lidé jsou soutěživější. Česká republika má v této dimenzi relativně vysoké skóre (57). To znamená, že jsme hierarchická společnost. Češi přirozeně přijímají uspořádání pořadí moci, ve kterém mají všichni své místo a které již není třeba nikomu dále zdůvodňovat. Jsme zemí, kde je ideálním šéfem benevolentní autokrat. Lidé prostě vědí, kde je „dole“ a kde je „nahoře“. Zkrátka a dobře bereme pragmaticky to, že když tam „nahoře“ nebude tento papaláš, bude tam jiný. A proto si z nich děláme legraci.

Zajímavější se však Hofstedeho teorie stává v okamžiku, když se podíváme na naše skóre maskulinity. Česko má v této dimenzi také 57 bodů, a je tedy maskulinní (mužskou) společností. V maskulinních zemích převládá strojírenství a těžká chemie. Od manažerů se očekává, že budou rozhodní, s důrazem na spravedlnost, konkurenci, výkon a výsledek. Chování lidí je přímočařejší, konflikty se řeší bojem a vítězem je ten nejlepší. To proto děláme politicky nekorektní vtipy a revoltujeme v hospodách.

Ve feminních (ženských) zemích je naopak známkou úspěchu kvalita života, protože vyčnívat z davu není obdivuhodné. O úspěch nemusíte bojovat. Konflikty jsou řešeny kompromisem a vyjednáváním. Politická korektnost je klíčová. Odměny jsou založeny na rovnosti, ne na spravedlnosti. U každého se proto předpokládá skromnost. Od mužů se navíc očekává, že potlačí své ego a budou nenároční a jemní. Ano, takto dnešní rodiče vychovávají novou generaci. Aniž by si to uvědomili, proměňují mileniálové Česko na femininní kulturu, kde se ženské a mužské role překrývají. Připravme se na to, že postupným vymíráním maskulinní generace pak zmizí i typicky český, nekorektní humor.