Simona Weidnerová 16. listopadu 2017 • psáno pro Reflex
Mladí lékaři nedokážou nahradit odcházející generaci, průměrný věk lékařů roste. Takové varování zaznělo minulý týden na sjezdu České lékařské komory.
Nejsou doktoři, nejsou učitelé, nejsou lidi. Demografická bomba tiká všude, kam se podíváte. I zakladatelé rodinných firem, které vznikly po roce 1989, řeší své nástupce. Trvání jedné generace se většinou vymezuje na třicet let. Je tedy náhoda, že dvacet osm let po sametové revoluci se mluví o generačních výměnách?
Hodina občana
Německo-britský sociolog Ralf Dahrendorf v útlé knize Úvahy o revoluci v Evropě mluví o trojích hodinách, z nichž každé jsou nastaveny na jinou rychlost: Hodiny pro ústavodárné změny (Hodina právníka) tikají nejrychleji – ústava se dá napsat za šest měsíců stejně jako navrhnout volební systém. Hodiny pro nastolení fungující demokracie a trhu (Hodina ekonoma, čas politiků) kráčejí volněji – privatizace, ekonomická transformace trvají šest let. Hodiny pro změny v názorech a chování lidí jdou nejpomaleji. Hodina občana trvá šedesát let. Je zapotřebí dvou generací, aby se změnilo myšlení lidí, zažité vzorce chování, ale především hodnoty. Jsme tedy teprve v půlce proměny hodnotových orientací, jež jsou motivačním základem jednání?
Učit a léčit
Je tedy na místě se ptát, do jaké míry je rozhodování mladé generace jít učit nebo léčit hlouběji ukotveno v hodnotových orientacích poskytujících oporu v uskutečňování jejích plánů. Všimli jste si, že právě hodnoty jsou důvodem, proč generační obměna v rodinných firmách nejvíce rezonuje v médiích? Mladá generace má silnou touhu být součástí něčeho většího. Potřebuje, aby její práce měla hlubší smysl. Chce být součástí organizací, které budou naplňovat hodnoty, v něž sama věří. V tom je klíč, jak mladé motivovat, aby za katedru zamířilo víc než šedesát procent absolventů pedagogických fakult nebo do nemocnic více mladých lékařů.
Pozitivní zpráva na konec. Dochází také ke generační obměně politiků. Možná připraví hlubší reformy, jež skutečně změní systém zdravotnictví i školství, a mladým lidem začne zase dávat smysl jít učit nebo léčit. A možná také budeme opravdu čekat ještě jednu generaci.