Simona Weidnerová 29. března 2018 • Psáno pro Reflex

Tak je to tady zase: platová diskriminace. Jako by nestačilo, že světem filmu hýbe nová diskriminační aféra. Herečka Claire Foyová, jež ztvárnila britskou panovnici Alžbětu II., dostávala menší obnos než představitel prince Philipa, herec Matt Smith.

Francie bude pokutovat firmy, které nedorovnají rozdíly ve mzdách. Francouzský premiér Édouard Philippe představil plán, podle něhož budou mít společnosti působící ve Francii tři roky na to, aby odstranily mzdové rozdíly mezi muži a ženami. Opatření se dotkne firem s více než padesáti zaměstnanci, které budou mít povinnost nainstalovat do svých mzdových programů software, jenž vystopuje nespravedlivé odměňování u stejných pracovních pozic.

Čarování s pojmenováním

Kdyby tato francouzská móda odměňování dorazila i k nám, přinesla by trochu papírování navíc. U nás zákoník práce výslovně odlišuje konkurenci od diskriminace. Diskriminačním znakem není kvalifikace, délka praxe, pracovní pozice, výsledky práce a jejich přínos pro zaměstnavatele. Pro to, aby byly formálně rovné podmínky naplněny a zůstal prostor pro odměňování nadaných a výkonných lidí, by stačilo třeba i přejmenování pozic.

Už dnes se čaruje a pracovní pozice se nenazývají pravými jmény. Například sekretářka se přejmenuje na „office manažerku“ – a hned má nárok na příplatek. Rozuměj: za stejnou práci. A tak by talentovaný pracovník dostal novou pozici a software by srovnával srovnatelně rovné podmínky.

Jiná konkurence

Nicméně jde skutečně o problém mezi muži a ženami?

Pracovní úsilí, produktivitu práce i mzdové rozdíly analyzuje řada výzkumníků. Socioložka Rebecca Glauberová z University New Hampshire dokazuje, že matky pracující v profesích, kde převládají ženy, čelí větším mzdovým rozdílům. Glauberová přitom považuje za zaměstnání s převahou žen takové, kde ženy z celkového počtu zaměstnanců zaujímají 65 až 80 procent. Toto procentuální rozpětí ukazuje, že neexistuje jednoznačná dělicí čára, na které se převaha žen na pracovních místech zvyšuje natolik, že již má na „trest“ pro matky vliv.

Jde o vývoj spojený s proměnou povahy konkurence. Neboť dnes už nejde v první řadě o soutěž mezi stejně vzdělanými muži na jedné a ženami na druhé straně, ale jedná se v mnohem větší míře o soutěž žen mezi sebou navzájem.

Matky versus bezdětné ženy

Například Tanya Livermoreová, Joan R. Rodgersová a Peter Siminski spočítali, že matky s jedním dítětem vydělávají průměrně o čtyři procenta méně než bezdětné ženy s tím, že další (druhé) dítě znamená další čtyřprocentní sankci. Tento mzdový trest může být způsoben skutečnými rozdíly v produktivitě. Netřeba snad opakovat, že trend bezdětných žen stoupá.

V konkurenci matek a bezdětných žen bude navíc sílit boj o talenty, jejichž nedostatek trápí firmy po celém světě. Mezi rovnými podmínkami a rovnostářstvím je však zatraceně velký rozdíl. A pokud budeme tyto dva pojmy zaměňovat, o rozvoji talentů můžeme jen snít.