Deník N

Jedním z problematických míst, kde se v posledních dvou měsících šíří covid-19, jsou školky. Počet nakažených dětí roste oproti jiným věkovým skupinám rychleji a do potíží se kvůli nákaze dostávají jak rodiny, tak školky samotné.

Zatímco v lednu zaznamenal Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ve věkové skupině dětí do pěti let průměrně 249 nakažených denně, v třetím únorovém týdnu už bylo nejvyšší denní číslo 556 nakažených dětí.

To potvrzuje i výzkum Institutu pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA), kterého se zúčastnilo přes dva tisíce ředitelů mateřských škol. Studie zkoumala ekonomické a personální dopady pandemie na mateřské školky. Podle ní byla ještě v září 2020 nákaza v mateřských školách spíše výjimečná, úplně zavřená byla jen tři procenta z nich. V říjnu to už byla skoro čtvrtina.

„Čím větší mateřská škola, tím větší výskyt nákazy,“ konstatovala Simona Weidnerová, autorka výzkumu. „Nejčastěji se nakazili zaměstnanci mezi sebou, případně od dětí. Samozřejmě, vyšší výskyt vzájemného přenosu se objevuje u větších školek, kde je také více zaměstnanců a obecně větší setkávání lidí,“ dodala.

Šíření covidu ve školkách potvrzuje například Kateřina Dobešová, mluvčí městské části Brno-střed.

„Momentálně máme uzavřenu celou jednu mateřskou školu a v dalších třech máme zavřenu jednu nebo více tříd. Od začátku pandemie byla postupně skoro ve všech čtyřiadvaceti uzavřena alespoň jedna třída. Kompletně zavřenou mateřskou školu jsme měli zatím v pěti případech,“ popsala Deníku N Dobešová. Největší brněnská městská část má asi šedesát pět tisíc obyvatel.

Také mluvčí Dobešová potvrdila, že se nákaza většinou projeví nejprve u zaměstnanců školek, mezi nimiž se rychle šíří.

„Evidujeme minimum případů, kdy byl spouštěčem epidemie v mateřské škole pozitivní test dítěte. Neznamená to ale, že by děti nebyly nemocné, jen se u nich nemoc neprojeví, jsou velmi často bezpříznakové, a nakazí se tak pedagogové. Pro udržení provozu školek je velmi důležité, aby do nich rodiče děti neposílali, pokud se v rodině nákaza objeví,“ apeluje Dobešová.

Podle autorky výzkumu Simony Weidnerové z analýzy také vyplynulo, že se školky kvůli rozšíření nákazy dostávají do finančních problémů.

„Pokud je školka zavřená nebo celá třída v karanténě, musí poskytnout rodičům slevu na školném, což je citelný zásah do jejich rozpočtu. V některých školách jde o desetitisíce, ve větších i o víc než sto tisíc korun měsíčně, které jim chybí. Ředitelky pak třeba nemají peníze na nemocenské dávky pro personál nebo na záskoky. Vláda by to měla řešit a poskytnout jim finanční pomoc,“ myslí si Weidnerová.

Podle ní také v řadě případů nemají školky jak dodržet protiepidemická opatření. „Část rodičů se chová stejně jako část populace. Dítě v karanténě či nemocné přivedou do školky, aby mohli být pár dní v práci, ale pak musí do karantény celá třída, kde je až dvacet osm dětí,“ dodala Weidnerová s tím, že by pomohlo snížit počet dětí ve třídě na polovinu, protože pak by karanténa zasáhla méně rodin zároveň.

Rodiče vodí do školky i nemocné děti

Podle senátorky Jaromíry Vítkové (KDU-ČSL), která výsledky výzkumu institutu ISEA zveřejnila ve své tiskové zprávě, jsou hlavním problémem právě nedisciplinovaní rodiče, kteří děti do školek vodí i přesto, že je rodina v karanténě či mají příznaky onemocnění.

„Chápu rodiče, že musí chodit do práce, ale měli by více dodržovat protiepidemická opatření stanovená ředitelem mateřské školy. Kvůli tomu, že já chci jít do práce, nemůžu nakazit další děti,“ řekla Deníku N Vítková.

Dodala, že se k ní dostávají zprávy od starostů obcí, kteří popisují případy, kdy rodiče vodí nemocné děti do školek. „Nemám důvod jim nevěřit,“ řekla Vítková s tím, že nyní je situace jiná než na jaře, kdy se rodiče kvůli strachu z nákazy báli děti do mateřinek vodit.

Podle antropoložky Lucie Trlifajové ze společenského centra SPOT ale v mnoha případech rodiče nemají na výběr, zda děti do školky dát. „Situace domácností s dětmi je často taková, že pokud mají oba rodiče nízkou mzdu, musejí chodit do práce, protože z jednoho příjmu rodina nevyžije,“ řekla Deníku N Trlifajová.

Podle ní je situace dramatická hlavně u samoživitelů. „Už před pandemií bylo 36 procent domácností samoživitelů pod hranicí chudoby, i když pracovali. Obtížně vycházeli s příjmy a nedokázali pokrýt základní náklady. Pokud by teď kvůli karanténě či izolaci šli na šedesát procent platu, nemají už vůbec šanci, nemůžou si to prostě dovolit,“ popsala Deníku N Trlifajová s tím, že zároveň dvacet šest procent domácností nemělo už před pandemií úspory vyšší než deset tisíc korun.

To potvrzuje i nejnovější analýza portálu platy.cz. Podle ní polovina lidí bere měsíčně méně než dvacet devět tisíc korun čistého. Desetina lidí bere hrubý plat nižší než 21 066 korun, musejí tedy vyjít s čistým příjmem pod 17 900 korun.

Teprve před dvěma týdny poslanci schválili lidem, kteří se dostanou do karantény či izolace, příspěvek ke mzdě. Zaměstnanci a lidé pracující na dohody budou mít deset dní nárok až na tři sta sedmdesát korun denně. To by je mělo podle ministerstva práce a sociálních věcí motivovat k tomu, aby nemoc, izolaci či karanténu nezatajovali a zůstali doma.

Při mzdě dvacet tisíc korun hrubého by tak od 1. března dostal zaměstnanec za deset dní v programu „izolačka“ přes šest a půl tisíce korun hrubého, což je devadesát procent mzdy. Dosud měl nárok na částku 3928 korun.