SOCIOLOŽKA SIMONA WEIDNEROVÁ O ZKRÁCENÍ RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU

Obce se na změny, které s sebou přinese zkrácení vyplácení rodičovského příspěvku, připravit nestihnou, obává se šéfka Institutu pro sociální a ekonomické analýzy Simona Weidnerová. Řešením jsou podle ní dětské skupiny.

• Stihnou se podle vás obce připravit na změny, které přineslo lednové zkrácení čerpání rodičovského příspěvku, a nabídnou pro děti dostatek míst v mateřských školách?

Nestihnou. Selhává dotační systém. Máme sice dostupná data o investičních potřebách obcí, ale v pdf souborech na ministerstvu pro místní rozvoj. Data nejsou digitalizovaná a regionálně specifikovaná.

Největší problémy jsou v prstenci okolo Prahy a v okolí měst, kam se stěhují mladí lidé. Naopak v některých lokalitách zase žádné problémy s kapacitami nejsou, například v Kadani.

• Proč obce nereagují na migraci obyvatel i v budování předškolních zařízení pro děti?

Mají projektovou dokumentaci a všechno ostatní, ale chybí jim dotační peníze. Dotace například z Integrovaného regionálního operačního programu jsou v řadě míst vyčerpané a jinde zase přebývají.

Neexistuje meziresortní koordinační orgán, který by byl schopen alokovat prostředky vůči obcím. Máme tu navíc skluz. Když teď zahájíte výstavbu, tak nepomůžete rodičům, jejichž děti budou brzo tříleté.

• Vláda tvrdila, že problémy vyřeší dětské skupiny, jejichž zřízení bude rychlejší a méně drahé. Je to proveditelné?

Přechodně ano. Dětské skupiny jsou flexibilní instituce, které je možné zřídit relativně levně a rychle, krajské hygienické stanice nekladou na zřizovatele takové nároky. Už šedesát obcí zřídilo dětské skupiny a jejich počet pomalu roste.

Bohužel někteří lidé vnímají dětské skupiny negativně, jako kdyby tam šlo jen o hlídání, zatímco ve školkách se děti vzdělávají. Nikdo nebere v potaz, jak velkou transformací dětské skupiny prošly.

Cílem dětských skupin ve střednědobém horizontu by měla být příprava na mateřskou školu. Ale protože teď je situace kritická, tak musí dětské skupiny kapacitou suplovat roli mateřských škol.

• Není ta bariéra způsobená i tím, že zatímco mateřské školy spadají pod ministerstvo školství a mají vzdělávat, dětské skupiny spadají pod ministerstvo práce a jejich cílem bylo právě hlídání dětí, aby matky mohly pracovat? Nedává to rodičům pocit, že ve školkách je o děti lépe postaráno?

Rodiče si umějí kvalitu s vedením dětské skupiny vyjednat a ohlídat. Možná je to i lepší ukazatel, než když přijde úředník a zkontroluje, jestli zařízení předškolní péče naplňuje nějaké formální požadavky.

V mateřské škole jsou vysoké požadavky na počet učitelů k počtu dětí ve třídě, ale nedodržují se, protože učitelé nejsou na trhu práce. Takže Česká školní inspekce na kontrole zjistí, že školka má udělenou výjimku na pracovníky, kteří teprve studují, protože v dané lokalitě školka nesehnala kvalifikované zaměstnance.

Tato situace panuje v sociálně vyloučených lokalitách, ale i v prstenci okolo Prahy. Ředitelky si stěžují, že neseženou ani kuchařky či uklízečky, když mohou nabídnout plat okolo 20 tisíc měsíčně.

• Co tedy situaci pomůže podle vás vyřešit?

Shodli jsme se na tom, že chybí analýzy, které by všechny diskutované problémy rigorózně definovaly. Data o investičních potřebách škol je nezbytné digitalizovat. Paralelně je nezbytné začít řešit chybějící pedagogické pracovníky, a to v celé republice.

Nikdo nebere v potaz odlišnost regionů. Tam, kde dochází k vylidňování venkova a jsou tři děti na celou vesnici, dává smysl zřídit sousedskou dětskou skupinu. Pro tak málo dětí by nebylo hospodárné budovat infrastrukturu.

• Pro zřízení dětských skupin obce finance najdou?

Ano, protože ministerstvo práce a sociálních věcí má k tomu vypsané programy, kde finanční prostředky na infrastrukturu jsou. A některé dětské skupiny naplňují i parametry mateřské školy.

Například do dětské skupiny v Boskovicích může přijít na kontrolu Česká školní inspekce hned, protože naplňuje podmínky Rámcového vzdělávacího programu. Má pedagogického pracovníka s vyšším než požadovaným vzděláním, a je schopná děti připravit na základní školu. Zkrátka v regionech se problémy liší.

Ministerstvo práce nabízí finanční podporu pro infrastrukturní projekty, současně aktivně řeší nedostatek učitelů. Vyvíjí program pro celoživotní vzdělávání, který umožní například zdravotníkům rozšířit své znalosti o pedagogické kompetence.

Ministerstvo práce také plánuje spolupracovat s ministerstvem školství, aby zajistilo, že na trhu práce bude dostatek učitelů.

Tam, kde dochází k vylidňování venkova a jsou tři děti na celou vesnici, dává smysl zřídit sousedskou dětskou skupinu

Podle Simony Weidnerové mají školky v některých lokalitách problémy najít kvalifikované pracovníky