1950 – 2017

V ranních hodinách v pátek 16. června zemřel po dlouhé nemoci, ve věku nedožitých 67 let, významný český sociolog profesor Petr Matějů, který dlouhodobě patřil k publikačně nejvýkonnějším a nejcitovanějším českým sociologům.

Petr Matějů byl energií sršícím, výjimečně pracovitým a nápaditým badatelem. Nechyběl mu věčný humor, sarkasmus a schopnost dívat se skepticky i na vlastní práci. Po jistém váhání mezi scénou divadelní a sociologickou se vydal na tu druhou, méně viditelnou, avšak o to dobrodružnější – bez scénářů a režisérů. Ještě v normalizační éře začal rozvíjet otázky sociální nerovnosti, stratifikace a mobility s použitím „robustních“ metod statistické analýzy. Jeho metodologická výbava se posílila několikaměsíčním pobytem na univerzitě Wisconsin-Madison v roce 1987, kde se stal studentem – a posléze i spolupracovníkem a přítelem – profesora Roberta M. Hausera, jedné z největších kapacit americké empirické sociologie.

Po zhroucení komunismu stál u zrodu největšího komparativního výzkumu sociální stratifikace a mobility v pěti postkomunistických zemích, který v raných devadesátých letech koncipovali Donald Treiman a Iván Szelényi a financovala americká National Academy of Sciences. Jeho zásluhou jsme vstoupili – dříve než ostatní postkomunistické země – do International Social Survey Programme (ISSP), International Social Justice Project (ISJP) a celé řady mezinárodních programů týkajících se dovedností žáků, studentů a dospělých.

V analýze společenské transformace, inspirován dílem Pierra Bourdieua, Matějů ukázal proměnu sociálního a politického kapitálu v kapitál ekonomický jako dominantní strategii úspěchu v období postkomunistické transformace, zejména v oblasti reprodukce elit. Prvořadou důležitost přikládal vzdělání jako racionální kapitalizační investici jedince. Otevřenost vzdělávacího systému a rovné šance na vzdělání mají v jeho pojetí nejen význam ekonomický (pro podporu konkurenceschopnosti), ale rovněž sociální (pro ohled k sociální spravedlnosti) a politický (jako podmínka hlubšího zakořenění demokracie). Právě v tomto pojetí spatřoval šanci na to, že dojde k resuscitaci elit, které tato země stále tak zoufale potřebuje.

Matějů vzdoroval samoúčelnosti výzkumu a energicky usiloval to, aby politiky naší země vždy navazovaly na výsledky vědy a nesetrvávaly v zajetí parciálních zájmů nepotických struktur. Spolu s Jiřím Večerníkem a velkým týmem realizoval projekt „Sociální trendy: výzkum, – archivace – publikace – vzdělávání“, v jehož rámci byl mimo jiné založen Sociologický datový archiv a který vyústil v syntetizující „Zprávu o vývoji české společnosti“ (Academia 1998). S praktickým záměrem též v roce 2002 založil Institut pro sociální a ekonomické analýzy, z.s. Jeho výzkum o vzdělanostní nerovnosti se stal základním kamenem Bílé knihy terciárního vzdělávání, která cílila na rozšíření vzdělanostních příležitostí a posílení nezávislosti vysokých škol na státu. S obdobným zaměřením působil v období 2007-2008 v mezinárodním týmu Fulbright New Century Scholars: Higher Education in the 21st Century – Access and Equity. V období 2006-2011 též zastupoval Českou republiku ve Výboru pro vzdělávací politiku OECD.

Byť takto „prakticky“ a společensky orientován – či právě proto – byl si vědom zásadní důležitosti základního výzkumu a byl velkým stoupencem jeho veřejné podpory. S tímto cílem působil v letech 2006-2010 jako člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace a v období 2008-2014 jako předseda Grantové agentury ČR. V této významné funkci prosadil internacionalizaci vědeckého hodnocení přihlášek, podporoval velké projekty vedoucí k významným inovacím a zajistil navyšování státních prostředků pro základní výzkum.

Při všech, často velmi vyčerpávajících funkcích, Petr Matějů ani na chvíli nepřerušil svoji badatelskou práci. Pracoval i v posledních dnech svého života. Výčet jeho domácích i zahraničních publikací, včetně objemných editovaných knih, je vskutku působivý a respektuhodný… Ještě nyní jsou před vytištěním jeho některé stati a ve spoluautorství také kniha o „moci krásy“ vycházející v těchto dnech v nakladatelství Karolinum. Na mezinárodní scéně byl uznávaným a z českých sociologů nejčastěji citovaným autorem. V tomto stručném výčtu nelze opomenout ani jeho významné pedagogické působení v Praze, Brně i v zahraničí, v němž – kromě všeho jiného – se uplatnily i jeho rétorické schopnosti. Mnoho význačných českých sociologů současnosti bylo jeho studenty či alespoň zaujatými posluchači jeho hojně navštěvovaných vystoupení.

Jestliže výzkum Petra Matějů a jím navrhované reformy v oblasti veřejné politiky se nesetkávaly se všeobecným souhlasem, i kritikové uznávali jeho významnou vůdčí roli v rámci širokého tematického okruhu sociální a vzdělanostní – a naposledy i genderové – nerovnosti.

Odešel předčasně. Studenti, spolupracovníci i jeho rozsáhlé dílo zde však zůstává a jsou zárukou dalšího kritického vývoje nejen sociologie, ale mnoha dalších společenskovědních oborů v této zemi.

Za tým ISEA

Simona Weidnerová,

výkonná ředitelka

ISEA – Institut pro sociální a ekonomické analýzy, z.s.

José Martího 407/2,  162 00 Praha 6 -Veleslavín

IČO: 26585499 DIČ: CZ26585499

tel. a fax. +420 220 61 23 42

simona.weidnerova@isea.cz

http://www.isea.cz